Těší mě život, jeho pestrobarevnost i překážky, které mi staví do cesty a díky nimž se krůček po krůčku přibližuji ke hvězdám. Jsem tvořivou silou svého života. Věřím v zázraky, toužím vyletět nad mraky a ráda bych jednou potkala Malého prince. Raduji se z kouzelných maličkostí, prožívám plně každý den, poslouchám tóny bytostí kolem, tady a teď spřádám svůj sen. Fyzioterapie je pro mě láskou a posláním. 

Co se jógy týče, dostala jsem se k ní (nebo ona ke mně?) tak trochu oklikou. Oklikou jménem cervikokraniální syndrom, jinak řečeno problém v krční páteři, způsobující mimo jiné bolesti hlavy. Postupně se z léčebného procesu stávala čím dál tím větší záliba a časem se vynořila touha předávat toto pradávné umění dál. Jóga může vlastně i za to, že jsem se stala fyzioterapeutkou, nikoliv lékařkou, jak bylo původně v plánu. Rozhodla jsem se tedy, že z ní a fyzioterapie udělám nejlepší kamarádky.